Dominikánská republika: Přírodní perla Karibiku

Karibik. Destinace, která nenechá nikoho chladným. Zavání exotikou, ale navíc v nás evokuje nezkrotnost a živočišnost. O což se ostatně nedávno významně přičinila i tetralogie dnes již legendárního snímku Piráti z Karibiku. Patříte-li mezí její fanoušky, jistě vás potěší, že se dnes podíváme do míst, kde se natáčela scéna z epizody Truhla mrtvého muže. Pamatujete si na záběry, kdy se Johny Depp plavil po mysteriózní a posvátné řece přímo k chatrči Tia Dalmy? V tom případě vítejte na Dominice – na ostrově, kterému se trefně přezdívá „nature island“.

Ráj dobrodruhů

Dominikánská republika (také Dominické společenství, angl. Commonwealth of Dominica) je malý ostrovní stát, který se rozkládá v souostroví Malých Antil. Sousedí se dvěma francouzskými zámořskými departmenty – na severu s Guadeloupe a na jihu s Martinikem. Pokud jste o její existenci doposud netušili, není divu. Nepatří mezi klasické karibské dovolenkové destinace jako Kuba nebo Dominikánská republika (se kterou je často neprávem zaměňována) a vyhledávají ji především milovníci divoké přírody. To ji však na atraktivitě nijak neubírá a právě naopak, kdo Dominiku jednou navštíví, stále se na ni vrací.

Ostrov lidojedů

Dnes nezávislý ostrovní stát objevil během svých výprav v roce 1493 legendární mořeplavec Kryštof Kolumbus a pojmenoval ho po neděli (italsky domenica), kdy u břehů ostrova přistál. V té době na Dominice žily symbiotické indiánské kmeny Aravaků a Taínů, které čas od času poctili návštěvou krvežízniví Karibové. Ti zabíjeli a následně jedli aravacké a taínské muže, ženy s dětmi pak odvlekli do svých vesnic. Potomci Karibů nyní tvoří zhruba 1,5 % z celkového počtu 80 000 obyvatel a najdete je v rezervaci ve východní části ostrova. Bát se jich však nemusíte – dnešní Karibové turisty neobědvají a naopak se živí prodejem nádherných ručně dělaných suvenýrů a prodejem chutného a neskutečně výživného pečiva z kokosového těsta.

V 17. století Dominiku osídlili francouzští kolonizátoři, kteří zde vedli vleklé boje s kolegy z Velké Británie. Ostatně jako na mnoha dalších karibských ostrovech, nicméně Dominika nakonec připadla Britům. Ti zdejším obyvatelům vládli až do roku 1967, kdy se se ostrov plně osamostatnil. Z pragmatického hlediska šlo o poněkud nešťastný krok. V porovnání s okolními ostrovy, které jsou zámořskými departmenty dodnes, je dominická ekonomika v žalostném stavu. A přestože se situace v posledních letech výrazně zlepšuje, v žebříčku indexu lidského rozvoje jí momentálně patří 72. příčka. Pro představu – Česká republika je 28.

Vulkány a pralesy, kam se podíváš

Vraťme se však k ostrovu jako takovém. Povrch Dominikánské republiky je velmi hornatý a členitý, což souvisí s jejím původem. Na ostrově je pět aktivních vulkánů, což je s ohledem na rozlohu 750 km2 úctyhodné číslo. Nejvyšším bodem je sopka Morne Diablotin (1 447 m n. m.), která se naposledy projevila zhruba před 30 000 lety.

Dominikánská republika zalesnění
Srovnání zalesnění v chudém Haiti (vlevo) a Dominikánské republice. Hranici tvoří klikatící se řeka.

Sopky však nejsou jediným zajímavým přírodním úkazem. Návštěvníky lákají také projevy postvulkanické činnosti v podobě termálních pramenů a jezer. Tím nejznámějším je bezesporu Boiling lake neboli Vařící jezero.

Vnitrozemí je pokryto hustým tropickým deštným lesem, na kterém se lidská činnost doposud nepodepsala. Odlesněno bylo pouze několik osídlených oblastí v blízkosti pobřeží a nebude tomu jinak ani v budoucnu. Dominičané si svých přírodních pokladů váží a moc dobře ví, jak jsou pro státní ekonomiku důležité.

Foto: Bgabel

Líbí se vám článek? Doporučte jej přátelům:

Přidat komentář