Tip na výlet – Hukvaldy a okolí

Hukvaldy - dům Leoše Janáčka
Hukvaldy - dům Leoše Janáčka

Obec Hukvaldy leží v Moravskoslezském kraji na lašsko-valašském rozhraní. Je známa nejen starobylou zříceninou, ale je také rodištěm hudebního skladatele Leoše Janáčka. Na jeho počest se zde každoročně koná Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy.

Hukvaldská obora

Nedílnou součástí hradu a okolní krajiny je rozsáhlá obora, která byla Janáčkovi inspirací k napsání opery Příhody lišky Bystroušky. Nedaleko amfiteátru vytvořil v r. 1959 sochař K. Vávra plastiku lišky na počest prvního uvedení této opery v přírodním amfiteátru.Traduje se také, že kdo pohladí liščin ocas a bude si něco přát, jeho přání se do roka splní. Nevím, co je na tom pravda, ale faktem je, že liška má ocásek hodně ošoupaný.

Pokud je hezké počasí a máte štěstí, můžete při procházce oborou spatřit jelínky sika, muflony či daňky, kteří jsou chloubou této rezervace.
 

Zřícenina hradu Hukvaldy

Hrad Hukvaldy byl založen Arnoldem z Hückeswagenu v první polovině 13. století. Rozkládá se na podlouhlém hřebeni vysoko nad obcí. Ve své době bylo jeho nejhlavnější funkcí

Hrad Hukvaldy
Hrad Hukvaldy
chránit důležitou obchodní stezku vedoucí z Olomouce přes Hranice, Nový Jičín, Frýdek- Místek a Těšín až do polského Krakowa. Jeho nepřístupná poloha a požár v r. 1762 byl hlavním důvodem jeho postupného chátrání, až z něj nakonec zůstala ruina.Vdnešní době je hrad opravován a je zpřístupněn veřejnosti.

Díky dobré akustice se i na hradě konají nejrůznější hudební vystoupení. A nejen to. Každoročně se zde pořádá slet čarodějnic, rytířské souboje, hradní pověsti, dobývání hradu Hukvaldy a v (jedné) noci řádění strašidel.
K hradu vedou dvě cesty. Jedna lesem po turistické značce a druhá delší asfaltová, kolem pomníku lišky Bystroušky nahoru serpentinou po jižním svahu. Cestou spatříte mohutné buky s obnaženými kořeny. Krátce před hradem se obě cesty spojují.

Občerstvení na hradě i v podhradí

Po namáhavém výstupu se můžete občerstvit přímo v hradním občerstvení, nebo když sejdete dolů do podhradí, je zde celá řada hospůdek, kde se chutně najíte. V nově zrenovovaném hotelu Hukvaldy je i možnost ubytování v moderně vybavených pokojích.

Minipivovar Hukvaldy

Cestou z Hukvald směrem na Ostravu nebo Frýdek- Místek se zastavte v místní části Dolní Sklenov, v minipivovaru a pohostinství U Zastávky, kde můžete ochutnat místní kvasnicové pivo, které je vyráběno z výhradně českých surovin.

Šmiřákův mlýn v Kozlovicích

Opačným směrem z Hukvald do dědiny Valašských vojvodů- Kozlovic by byla obrovská škoda nezastavit se ve Šmiřákově mlýně.

Šmiřákův mlýn je areál, rozprostírající se po pravém břehu řeky Ondřejnice. Byl tu zrekonstruován vodní mlýn z 16. století s náhonem a plně funkčním mlýnským Hukvaldy - arcibiskupský zámečekkolem. Součástí areálu je restaurace U mlynářky, kde si můžete vychutnat jak valašskou kyselici, tak speciality připravované na grilu. I zde je možnost ubytování. Buď ve venkovních dřevěných apartmánech, které jsou uzpůsobeny pro dvě osoby s možností přistýlky nebo v podkrovních pokojích. V ubytovací části před apartmány je Vám k dispozici minigolf nebo se projděte kolem upravených záhonů a zákoutí s rybníčky do druhé části areálu, kde je umístěn tzv. Kozlovický skanzen.

Jde o malé muzeum mlynářského, kovářského a bednářského náčiní a historických povozů. Nahlédněte do seknice s pecí a dřevěnými dížemi, máselnicí a dubovým stolem s dobovými židlemi. V přístřešku pak můžete obdivovat starobylý traktor či historický kočár.

Pokud byste chtěli podniknout výlet na kole, třeba do nedalekého pivovaru v Kozlovicích a kolo jste si s sebou nepřivezli, žádný problém. Přímo v objektu funguje půjčovna kol Žluťásek.

Minipivovar v Kozlovicích

Minipivovar v Kozlovicích vznikl opravou původních zchátralých hospodářských budov fojtství, jehož zajímavostí je zachování původní cihlové klenby stropů.Čepují tady dva druhy piva. Domácí kvasnicové světlé s názvem Valašský vojvoda a tmavé, nesoucí název Kozlovický fojt. Pokud máte rádi kvasnicové pivo, přijďte ochutnat.

 
Foto: Marcin Szala (Wikimedia)

Líbí se vám článek? Doporučte jej přátelům:

Přidat komentář