Patříte mezi věřící a Vatikán vám přijde drobet z ruky? Vůbec nevadí! Pokud toužíte zažít onu atmosféru “všech svatých” a necestovat kvůli tomu přes půl Evropy, můžete to vzít třeba na sever Itálie, do Padovy. Hlavního města provincie Padova a druhého největšího města oblasti Veneto (Benátsko). S počtem obyvatel lehce přes 200 tisíc nejde sice o žádného drobka – přesto na mě působilo město tak nějak… klidně.
Mimochodem. Když už jsme v oblasti Veneto, Benátky jsou odsud coby kamenem dohodil a zbytek došel. Jen nějakých 30 km. Takže aspoň víte, kam všechny ty davy turistů mizí a proč se v Padově nemusíte fackovat ve frontě na zmrzlinu s dalšími desítkami lidí. Ačkoli… možná je to spíš tím, že všichni sedí v bazilice svatého Antonína na bohoslužbě…
Všichni svatí sem!
Od čehož se odvíjí můj první dojem, jakmile jsem se v Padově trošku rozkoukala. Svatí, kam se podíváte! Pokud máte zalíbení v různých suvenýrech s křesťanskou tematikou v podobě mraku druhů křížků, růženců, případně svící všech tvarů, barev a velikostí – budete ve svém živlu! Stánky se svato-suvenýry jsou totiž všude kolem! Jen mi přišlo zvláštní množství lidí, žebrajících podél hlavních i bočních uliček, skloněných se obličejem k zemi, s obrázkem některého ze světců v ruce… Nevím jak u vás, ale ve mě se díky těmhle rekvizitám usadil nutkavý pocit, že pokud na ulici byť jen tiše zaklejete při zakopnutí o prasklou dlažební kostku, snese se z nebe oheň pekelný a dostanete po hrbě za vyučenou. Nebo vedle vás minimálně praští blesk. Pro výstrahu. Že by si tedy něco podobného myslel i Shakespeare, když sem situoval svou komedii “Zkrocení zlé ženy”? :-)
Nerada bych ale pasovala město jen na křesťanský svatostánek!
Nejvýznamnější památky Padovy
Víte třeba, že v roce 1222 tu byla založena Padovská univerzita? Patří mezi nejstarší na světě – třetí v Itálii a sedmá na celém světě! Působil tady samotný Galileo Galilei a studoval tu například i Mikuláš Koperník.
Za největší a nejvýraznější dominantu celé Padovy pak můžeme směle označit baziliku svatého Antonína (Basilica del Santo), podle které se městu přezdívá “poutní místo svatého Antonína”. Bazilika je jedním z největších chrámů v Itálii – na délku měří 110 m a je 55 m široká. A na výzdobě jejího interiéru se vyřádila opravdu zvučná jména! Například hlavní oltář zdobí sochy od samotného Donatella, který má na svědomí také bronzovou jezdeckou sochu, která stojí na náměstí před bazilikou.
A nedá mi to, abych nezmínila také baziliku Santa Giustina (sv. Justýny). Ačkoli může působit v porovnání s Basilica del Santo jako chudý příbuzný, nenechte se mýlit a vydejte se obrovskými vstupními dveřmi směle dál. Nedostane vás sice do kolen ultrabohatá výzdoba, ale rozhodně vám vyrazí dech majestátnost a velikost celé baziliky. Betelné zdi navíc působí dojmem, že i kdyby venku zuřila jaderná válka a padaly trakaře, vy uslyšíte jen hrobové ticho…
Jen si dejte pozor na jednu věc, pokud jste žena. Lidé jsou tu poměrně citliví na to, když se procházíte po chrámech jen v tílku a kraťasech… Takže pokud nemáte co na sebe, klidně využijte nabídky některého ze stánků na každém kroku a pořiďte si za pár drobných jeden z velkých šátků, který vám prokáže neocenitelnou službu. Nebudete pohoršovat nahou kůží a zároveň neumřete horkem :-)
